Jan Zahradníček - Na konec roku

1. 1. 2012 23:48
Rubrika: Bigy

Zamyšlení na konec roku, sice s dnešním datem je to trochu opožděné, ale myslím že pro každého z nás může být aktuální

Báseň je ze sbírky Rouška Veroničina od Jana Zahradníčka, českého katolického básníka.Za svou tvorbu byl komunisty odsouzen ke 13 letům vězení.

 

Na konec roku

Jakoby nic
rok se končí přecházeje s nářkem
protože mu nelze přecházet s radostí
k tomu, co už bylo
loni
před sto lety
před stokrát sto lety a dál

Přibývá minulosti
ubývá budoucnosti?

A kdybych loňskou růži
chtěl utrhnout v zahradě červnové
anebo růži utrženou
na čelo keře vrátit zase
nemohu
stejně jako nemohu vstoupit do přesličkových hájů /třetihorních
Minulost je pro nás uzamčena, nic se v ní nedá poopravit
nic nemohu přidat ke svým slovům a ke svým krokům
nemohu se modlit, kde jsem klnul
nemohu plakat, kde jsem se smál

Nadarmo bych zdvíhal ruku
do krutě nelítostného zrcadla paměti
abych odhrnul roušku z tváře mrtvého
a třemi klásky ji naposled pokropil
jenom bych se zranil o ledovec ticha
ve kterém všichni ptáci už dozpívali

Jenom hledět by nám bylo možno
s rukama svázanýma
jak trápený trápí dál
nebýti slz
jejichž pád lítostivý
z mrazivého spánku probouzí
strnulý dům Šípkové Růženky Minulosti
zatímco zamčené branky návratů se odmykají

Jenom mlčet by nám bylo možno
nebýti slz, jejichž svislý důraz
Kalvárie všudypřítomné
rozleptává vápence vin
a naděje
kořínkem se zachycuje
v tenké ornici vteřin

Nevím, kdo všechno se za mne modlí
nevím, kdo všechno za mne umírá
v této chvíli, kdy se rok naklání
ale nebýti slz
nebylo by naděje
nebylo by budoucnosti

Plačte s námi
oblaka prosincová

Sdílet

Komentáře

archiStrata wow

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková