Dáša v kostele aneb Zážitky z jedné (ne)obyčejné dětské mše-3.díl

Jednou na jaře sme jako obvykle kecaly s mojí kamarádkou Danou (říkáme jí Dáša a už se toho jaksi nezbaví) co se mnou sedí v lavici.A už ani nevím jak k tomu došlo, lesti se chtěla seznámit s kamarádkou Anežkou nebo prchnout před nějakým svojím šamstrem (kteří se nekdy nedají ani na prstech jedné ruky spočítat), ale že s nama půjde do kostela na mšu....
,,A jako fakt tam chceš jít?´´ říkám jí, a ona že jo.....

A tak byla dokonce na zkoušce na zpívání a ani moc nezlobila :-)
COž se v kostele samozřejmě trochu změnilo...(Kdo zná, pochopí).
,,Abych se nepocákala tou svěcenou vodou a neshořela.´´ ze srandy podotýká Dáša a ještě dodává:,,Aby ten kostel nespadl.´´
CElá naše schola si to pochodovala možná včas nahoru na kůr....V rožku je tam socha myslím sv.Terezy.Dáša prošla kolem, tak se na tu sochu podívala a pronesla:,,To je jako Maria?A kde má děcko?´´
My sme se samozřejmě řehtaly....nebo se snažily potichu řehtat.....Co chvílu Dáša vyprskla smíchy (ona prostě nevydrží nečinně sedět a chvilku poslouchat).
,,Dášo, ale už toho fakt nech!´´ řekly sme jí s holkama a ona se chtěla zase začít smát a ne potichu, takže jí Hanka zacpala rači pusu....

Pak se trochu zklidnila.Začalo kázání.Pan farář četl nějaký příběh, který byl docela zajímavý.Dáša se kupodivu zklidnila a my sme mohly vidět jak potichu sedí se založenýma rukama.....
Po kostele se mě zeptala:,,čí je ta svatá Tereza patronka?´´ To sem nevěděla, takže se odpovědi nedočkala....

Druhý den sem se jí ptala, jak se jí líbílo v kostele.Ona říkala že v pohodě.Další týden došla na naše pozvání na zkoušku scholy aji Nikča.Ale když se daly s Dášou dohromady, tak sme myslely že aji ten kostel spadne.V kázání si to rozmyslely a z kostela prchly....

Ale i tak sem byla ráda že se nám Dana hned napoprvní nevysmála, když sme jí navrhly aby šla jednou s nama.....a že s nama šla :-)

Sdílet

Komentáře

hanke no to bylo ještě mnohem zajmavější. zapomnělas tam napsat jak se přede mšou modlila s tetičkama. nebo spíš dělala že se modlí. a bylo ju docela dost slyšet. a že na ňu byl pohled. Ruce sepjaté Oči nahoru a předstírala že se strašně soustředí. a jak poslouchala při tom kkázání to byl vzácný úkaz. Dáša a byt potichu...a myslim že si ještě vzpoměla na Otče náš od jejího prvního přímání. no prostě to bylo psycho.

Markéta Valová skleróza je skvelá vec...no já vím no....:-(Kdybyste si nekdo eště na neco spomněl tak napište :)

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková